iPotrubí.cz

Dobrý den,
odpovídal jste 29.9 na můj dotaz ohledně pevnostního výpočtu potrubí. Ve Vaší odpovědi zmiňujte normu ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody. Hledal jsem ji, ale nenašel jsem ji. Se stejným názvem byla norma ČSN 13 0020, ale ta byla zrušena bez náhrady k 1.5.2022. Tím pádem je tedy směrodatné NV 219/2016 Sb, nebo je nějaká nová norma na potrubí?
Děkuji Jirka

Máte pravdu 7. díl není označen jako EN ale jako TNI (technická instrukce) a v řazení podle ČSN má tak číslo 130020. Rozpor v požadavcích na výpočet mezi touto ČSN a NV 219/2016Sb. není žádný. Nařízení vlády má větší právní platnost než jakékoli technické normy.

Dobrý den,
chtěl bych se prosím Vás zeptat, zda v nějaké normě/NV/zákonu/vyhlášce/atd. je definováno, kdy je potřeba dělat pevnostně-dilatační výpočet ocelové potrubí např. v závislosti na jeho kategorii.
Pokud ne, tak na jakém základu se rozhoduje, zda bude nutné dělat výpočet nebo ne.
Děkuji Jirka

V NV 219/2016 Sb. "Nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení" identická s evropskou směrnicí 2014/68/EU jinak PED je uveden postup pro určení kategorie potrubí. Ke každé kategorii je přiřazen v Příloze č.3 Postup (modul) posuzování shody. U každého modulu je uveden seznam dokumentace, která je nutná k posouzení shody. V tomto seznamu je u každého modulu uvedena nutnost výpočtu. Dále si vezměme ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody, kde je na konci tabulka, která ke každé kategorii potrubí uvádí seznam nutné dokumentace pro posouzení potrubí. Závěr výpočet potrubí je třeba u kategorií I., II. a III. U kategorie O. a nezařazeno pod PED není výpočet potřeba. Výpočet předepisují i jiné normy,např. které se zabývají seismicitou (tj. nutnost výpočtu v seismických oblastech) anebo navrhováním potrubí v poddolovaných oblastech. Dále je nutný výpočet, jehož nutnost ukáže analýza rizik, např. z důvodu velké tepelné roztažnosti potrubí.

Na kdy je v plánu ,že vyjde kniha "Jak na potrubí za provozu

Její pokřtění je naplánováno na konferenci Potrubí 2024. https://www.technicka-zarizeni.cz/program-potrubi-2024/

Kniha už vyšla a je k dostání na adrese: https://www.technicka-zarizeni.cz/nova-publikace-jak-na-potrubi-za-provozu-v-prodeji/

Jedná se jak o kruhové, tak i hranaté průřezy vzduchovodů a spalinovodů.Tyto kanály nejsou tlakovým zařízením, protože podtlak/přetlak je v řádu milibar. Musíme ale zohlednit roztažnost od teploty. V tuto chvíli je počítáme ve dvou krocích:1.Nejprve zjednodušenou prutovou metodou dle EN13480 pro určení polohy a typu podpěr
2.Výpočet MKP pro stanovení maximální napětí a jeho porovnání s dovoleným + ztrátu stability (pouze zjednodušeně v lineární oblasti)
Zajímalo by nás, zda existuje i nějaká jiná a uznávaná metodika pro jejich statický a pevnostní výpočet.

Jsou zde vzduchovody a spalinovody průřezu kruhového a hranatého (tj. průřez je čtverec anebo obdélník).
1. V případě kruhového průřezu vznikají i zde membránová napětí, a je zde stejný systém zatížení jako u potrubí s větším tlakem a proto můžete na výpočet použít váš software Rohr2. Rohr2 přesně neznám, ale měl by pracovat na stejném principu jako např. Caesar II, se kterým pracuji. Určitě můžete provádět výpočet podle EN 13480-3. Tepelná roztažnost jezde započítána. Zde nemusíte používat ani program na základě MKP. Je zde však nutné dát pozor na dvě věci:
- u takovýchto potrubí s velmi tenkou stěnou dochází v obloucích k efektu vyztužení (zvětšení tuhosti). Já u Caesaru mám možnost toto započítat, nevím, jak s tímto pracuje Rohr2
- Programy pracující na principu Rohr2 či Caesar II, nepracují anebo špatně pracují v případě, zatížení podtlakem. Proto je třeba zjistit, zda a jakým způsobem Rohr2 pracuje s podtlakem. Určitě to bude v nějakém návodu.
- jestliže uvedený kulatý průřez počítáte podle EN 13480-3, což je správné a následně detailně pomocí MKP, musíte dát pozor na toto: většina programů MKP nemá vyhodnocení napětí podle EN 13480-3. Můžete však toto vyhodnocení provést ručně "na papír".
2. Hranatý průřez. Zde jsou membránová napětí porušena a vytváří se zde v průřezu i napětí od ohybu stěny. Rohr2 s tímto nepracuje. A asi s tím nebude pracovat ani Probad. Pro uvedená hranatá potrubí musíte použít to čistě univerzální program MKP. Nedovedu si představit, jakým způsobem provádíte výpočet Rohr2 pro hranatá potrubí, musí to dávat zmatečné výsledky. Pro hranatá potrubí neplatí též EN 13480-3 ani předpis pro vyhodnocení napětí podle této normy.
Použití normy EN 13480 je předepsáno směrnicí PED pro kruhová potrubí s tlakem větším než 0,5 bar g. Pro nižší tlaky tuto normu můžete použít též a řekl bych s výhodou toho, že je v ní zapracována i tepelná roztažnost.
Jiná možnost je použít vzduchotechnické normy, které ale nepočítají s tepelnou roztažností a nemají mezi sebou výpočtářskou normu na takovéto úrovni jako je EN 13480. Jestli se nepletu (vzduchotechniku nedělám), tak jsou tam přímo předepsány rozměry řezů (hranatých i kulatých) včetně tlouštěk stěn.

Lze provést výpočet Y-kusu v MKP dle normy ČSN EN 13480-3, čl. 8.6 a přílohy zatížení Y-kusu. Zatížení je zadáno vnitřním tlakem. Dále je známo: teplota, materiál a výrobní výkres.

Výpočet tvarovky dle ČSN EN 13480-3 kapitola 8.6 (potažmo kapitola 8.6.1) je návrhový výpočet Y-tvarovky na odolnost vůči tlaku, není to výpočet, při kterém by se využívala MKP. V uvedené kapitole 8.6 se počítá bezpečnost proti plastickému zhroucení při využití vyztužovací rovnice. Jde totiž o výpočet oblastí, kde jsou porušeny podmínky pro platnost membránového stavu napjatosti. Tento výpočet doporučuji provádět pro etapu návrhu, kdy se dává dohromady potrubní třída. Dále jde opravdu využít některý program pracující metodou MKP (metoda konečných prvků) v tomto případě, ale se nejedná o výpočet podle kapitoly 8.6. ČSN EN 13480-3, jak je napsáno v otázce. V tomto případě by bylo též vhodné započítat ještě zatížení od sil a momentů, které jako známé zatížení v dotazu neuvádíte, a které způsobují napojená potrubí na všech třech koncích tvarovky. Dále je v tomto případě nutné provést vyhodnocení napětí podle uvedené ČSN EN 13480-3, jestliže použitý program toto hodnocení napětí podle této normy neprovádí.

Dovolte dotaz týkající se výše uvedené normy. Jak se na ni jako odborníci díváte? Provádíte kontroly potrubí a školení obsluh potrubí v souladu se zněním této normy? Setkávám se s tím, že někde jej chtějí, někde ne, někde jen na teplovody/horkovody... Je to také zmatené a norma má navíc nejlepší léta za sebou...

1.Ve všeobecnosti platí, že normy nejsou závazné. Závazné se stávají, jestliže jsou v součinnosti s nějakým zákonem, nařízením vlády či vyhláškou. Evropské normy (nožná tak budou označeny i nové české) mají mají Přílohu ZA, kde je to uvedeno. Vámi uvedená norma tak závazná pravděpodobně není.
2. Staré vyhlášky se netýkají potrubí a i nové připravované NV se s velkou pravděpodobností potrubí nebudou týkat. V některých případech je to divné, například při instalaci pojišťovacího ventilu na potrubí.
3.Někdo tedy musí riziková potrubí kontrolovat a dozorovat. Jsou to inspektoři a technici mající na starost všeobecnou bezpečnost práce. To oni mají zpracovávat analýzu rizik pro celou provozní jednotku. A dělají-li to poctivě, musí jim tam vyskočit potrubí jako nekontrolované tlakové zařízení a neví co s tím. Hledají tedy v normách a objeví tuto vámi uvedenou archaickou normu, která nebyla zrušena, protože asi v některých odstavcích nemá náhradu. A proto vás požádali o kontrolu a je dobře, že jste na tento problém upozornil.

Děkuji za obsáhlou reakci. Teď je ale otázkou, jak se k tomu stavět. Zatím se s touto "problematikou" setkávám jen u některých provozovatelů, kteří mají např. ve výměníkové stanici horkovodní přívod z městské teplárny. A právě pracovník BOZP trvá na tom, že musí být provedena každý půlrok kontrola potrubí, že je vše OK a navíc musí být každé 2 roky proškolena obsluha ze znalostí této normy. A z toho jsem zmaten, vesměs to přetrvává tam, kde se tyto prohlídky "historicky" dělají, jinde (jiní pracovníci BOZP) na tom netrvají. Pokud bych šel do důsledku a prováděl kontrolu potrubí v souladu s touto normou, tak se vlastně musí kontrolovat absolutně vše (bez ohledu na tlak, teplotu, DN...).

Záleží na vás. U starších potrubí je největší nebezpečí překročení korozního přídavku a jestliže potrubí začne kmitat.

Mně spíš jde o to, jestli jsou aktuálně tyto prohlídky povinné. Říkám si, že kdyby ano, tak to asi bude víc řešeno a min. mezi odbornou veřejností by to bylo nějak "v povědomí". Nicméně podle toho co píšete to je spíš o "aktivitě" daného subjektu. Jelikož je to jen v normě, která není jako NV či vyhláška závazná (povinnost ji dodržovat), tak zde asi ani nehrozí žádný postih, pokud není prohlídka provedena. Navíc, jak jsem uvedl, norma je taková zvláštní a trochu za zenitem, už úměrně tomu, že při jejím dodržení by se muselo skutečně kontrolovat každé (i sebe nejpodstatnější) potrubí.

Říkám si, jestli teda "neoperovat" s tím, že prohlídka je uvedena jen v normě, takže povinná není. Trochu v tom ale nehraje p. Matěják (předseda ATZ), který se odkazuje na povinnost prohlídek dle Vyhlášky 378. Zde se ale hovoří o 12ti měsíčním intervalu prohlídek a hlavně v této vyhlášce není striktně potrubí uvedeno.

Jestli jsem vyhlášku dobře četl, není tam ani, že to má dělat revizní technik tlakových zařízení, i když k tomu má profesně nejblíže. Jak jsem již psal spadlo to na BOZP, kteří se s tím vypořádávají různě. A ani nové NV nemá v plánu tuto nelogičnost vyřešit.

Takže to evidentně může dělat skoro kdokoliv. Teď je ale otázkou, jestli dle ČSN, tj. každý půlrok (+ osvědčení obsluh) nebo jednou za rok dle Vyhlášky 378.

A Váš názor na tuto problematiku? Je tedy nějaká "oficiální povinnost" dělat prohlídky potrubí a pokud ano, tak kterých potrubích a na základě čeho? Nebo se skutečně jedná jen o zodpovědnou aktivitu některých BOZP? Vy osobně takové konbtroly děláte?