iPotrubí.cz

Hledal jsem jaká je minimální mezera mezi sousedním potrubím (neizolované/izolované) a bohužel jsem to v žádné normě nenašel.
Je toto prosím Vás uvedeno v nějaké ČSN, EN nebo ISO normě?

Vzdálenost potrubí mezi sebou a ostatními překážkami například potrubí od zdi bereme vždy od kraje potrubí včetně izolace, nikoli od středu či osy potrubí. V případě pohybu potrubí od tepelné roztažnosti toto započítáváme. Základní vzdálenost mezi potrubími a mezi stěnou a potrubím je 100mm anebo průměr většího potrubí, platí to, co je větší. Mezi potrubím a kabelovými trasami platí vodorovná vzdálenost minimálně 200mm a svislá vzdálenost minimálně 500mm. Mezi potrubími s různými médii platí: hořlavá média a voda či pára 300mm.

Údaje najdete v těchto normách: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení, ČSN 07 0620 Konstrukce a výstroj parních a horkovodních kotlů, ČSN EN 804-4 Vnitřní vodovody pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 4: Montáž,

ČSN 755409 Vnitřní vodovody.

Můžete mi prosím Vás sdělit v jaké publikaci bych našel informace k tvorbě potrubních tříd a co všechno by měla obsahovat?

informace najdete publikaci "Jak na potrubí". Můžete si jí objednat zde https://www.technicka-zarizeni.cz/jak-na-potrubi/ Dále můžete navštívit kurz https://www.technicka-zarizeni.cz/program-kurzu-vypocty-potrubi-2025/, kde se též problematika tvorby potrubní třídy bude probírat.

Poprosil bych Vás, kontrolujeme potrubí dle EN 13 480 s materiálem 1.4301. v databázi Caesara je tento materiál jen do -40°C.

My potřebujeme -196°C, ale chybí tam teplotní křivka, nebo dle čeho doplnit hodnoty Allow.

Nevím, podle které normy budete trubky specifikovat. Myslím, že přicházejí v úvahu normy ČSN EN 10216-5 anebo ČSN EN 10217-7. V této normě má být tabulka pevnosti a meze kluzu uvedené oceli pro uvedenou teplotu. Dovolené napětí spočítáte z těchto hodnot podle vzorců z ČSN EN 13480-3, kapitola 5.2. Modul pružnosti a koeficient tepelné roztažnosti spočítáte podle ČSN EN 13480-3 Přílohy G Fyzikální vlastnosti ocelí.

V NV č.219/2016 Sb. v části Postupy posuzování shody je např. u Modulu A mimo jiné napsáno:

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik.

Hledal jsem na internetu nějaké informace jak postup/provádět analýzu rizik, ale nepodařilo se mi nic najít.

Můžete mi prosím Vás sdělit, kde bych našel informace jak se provádí analýza rizik u potrubí

Záleží na tom zda chcete udělat analýzu rizik celé tlakové sestavy anebo jen pro potrubí. Jde dost složitý proces. Doporučuji vám svou knihu "Jak na potrubí za provozu? - Kniha o provozu a údržbě potrubí s využitím analýzy rizik". Je tam i část 2. Řízení rizik ve fázi návrhu a výroby potrubí. Knihu si můžete objednat zde:https://www.technicka-zarizeni.cz/jak-na-potrubi-za-provozu/

Na stránkách www.ipotrubi.cz máte příspěvek:
„Příspěvek - zatížení hrdel u tlakových nádob, aparátů, kotlů, čerpadel a turbín“.
A v něm je následující text:
Ocelová hrdla tlakových nádob
Žádná evropská norma harmonizovaná k PED neřeší problematiku numeřického limitování zatížení hrdel tlakových nádob. Nejbližší norma BS 5500 řeší max. dovolená zatížení hrdel takto - normu PD 5500
Pro informaci max. dovolená zatížení hrdel mohou mít takovouto velikost viz tabulka:
Bohužel tabulka tam není, můžete mi jí prosím Vás zaslat, nebo sdělit v které té normě a na které stránce bych jí našel?

Promiňte, toto není přesné vyjádření. Budu to muset opravit. Jak šel čas z britské normy převzala tento výpočet zatížení hrdel i ČSN EN 13 445-3 Netopené tlakové nádoby – Část 3 „Konstrukce a výpočet“ kap. 16.4 „Lokální zatížení hrdel na kulových skořepinách“ a kap. 16.5 „Lokální zatížení hrdel na válcových skořepinách“. Tabulku vám poslat nemohu, není přesná. Máte-li tlakovou nádobu, dovolené zatížení hrdel by vám mě sdělit výrobce nádoby. Tyto údaje bývají na sestavném výkresu nádoby. Jestliže tam není doporučuji použít výpočet, který je přiložen k programu Caesar II na liště "Analysis" je vstup do tohoto programu podle PD5500, který, jak jsem už uvedl je stejný jako v ČSN EN 13 445-3 .

Rozdělovač který je vložen do potrubí by se měl počítat podle ČSN EN 13445, nebo ČSN EN 13480?

Jednoznačně podle ČSN EN 13480. V případě "ručního" výpočtu je problémem zapracování zatížení hrdel od připojených potrubí včetně jejich tepelné roztažnosti a započítání intenzifikace (tj.koncentrace) napětí u svaru hrdla s válcovým tělem rozvaděče. V případě výpočtu specializovaným výpočtem na potrubí, toto vyřešíte jednoduše, když do výpočetního modelu zahrnete navazující potrubí v dostatečné dlouhém úseku.

Měl bych prosím Vás tento dotaz.

Jaká by měla být minimální vzdálenost dvou sousedních obvodových svarů na potrubí?

V žádné normě jsem tuto informaci nenašel.

Ano, v žádné normě to není. Ale musí to být podle pravidla: Okolo vlastního svaru je v základní materiálu tepelně ovlivněná oblast. Oba svary musí být tak daleko, aby se tyto dvě tepelně ovlivněné oblasti základního materiálu nedotýkaly. Ale vy chcete jistě konkrétní vzdálenost v mm. Ta je závislá na tloušťce materiálu, materiálu samotném i na druhu svařování, řekne vám to jistě váš svářecí technolog.

Dobrý den,
odpovídal jste 29.9 na můj dotaz ohledně pevnostního výpočtu potrubí. Ve Vaší odpovědi zmiňujte normu ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody. Hledal jsem ji, ale nenašel jsem ji. Se stejným názvem byla norma ČSN 13 0020, ale ta byla zrušena bez náhrady k 1.5.2022. Tím pádem je tedy směrodatné NV 219/2016 Sb, nebo je nějaká nová norma na potrubí?
Děkuji Jirka

Máte pravdu 7. díl není označen jako EN ale jako TNI (technická instrukce) a v řazení podle ČSN má tak číslo 130020. Rozpor v požadavcích na výpočet mezi touto ČSN a NV 219/2016Sb. není žádný. Nařízení vlády má větší právní platnost než jakékoli technické normy.

Dobrý den,
chtěl bych se prosím Vás zeptat, zda v nějaké normě/NV/zákonu/vyhlášce/atd. je definováno, kdy je potřeba dělat pevnostně-dilatační výpočet ocelové potrubí např. v závislosti na jeho kategorii.
Pokud ne, tak na jakém základu se rozhoduje, zda bude nutné dělat výpočet nebo ne.
Děkuji Jirka

V NV 219/2016 Sb. "Nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení" identická s evropskou směrnicí 2014/68/EU jinak PED je uveden postup pro určení kategorie potrubí. Ke každé kategorii je přiřazen v Příloze č.3 Postup (modul) posuzování shody. U každého modulu je uveden seznam dokumentace, která je nutná k posouzení shody. V tomto seznamu je u každého modulu uvedena nutnost výpočtu. Dále si vezměme ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody, kde je na konci tabulka, která ke každé kategorii potrubí uvádí seznam nutné dokumentace pro posouzení potrubí. Závěr výpočet potrubí je třeba u kategorií I., II. a III. U kategorie O. a nezařazeno pod PED není výpočet potřeba. Výpočet předepisují i jiné normy,např. které se zabývají seismicitou (tj. nutnost výpočtu v seismických oblastech) anebo navrhováním potrubí v poddolovaných oblastech. Dále je nutný výpočet, jehož nutnost ukáže analýza rizik, např. z důvodu velké tepelné roztažnosti potrubí.

Na kdy je v plánu ,že vyjde kniha "Jak na potrubí za provozu

Její pokřtění je naplánováno na konferenci Potrubí 2024. https://www.technicka-zarizeni.cz/program-potrubi-2024/