iPotrubí.cz

děkuji za dotaz a pozorné sledování přednášky:
- tento vzorec je uveden v ČSN EN 13480-3 v kapitole 10.3.1. , vzorec má v normě číslo 10.3.1-1.
- p s indexem c je tlak, na který bylo potrubí vypočítáno (design pressure)
- každá změna tlaku delta p je označena s indexem i=1,2,3 …...n n je počet změn o uvedené velikosti za jeden velký cyklus
takže si musíte udělat tabulku, kde bude v jednom sloupci velikost změny - nárůstu tlaku a ve druhém počet, tj. kolikrát se za jeden velký cyklus vyskytla.
- dále se provede sumace a přičte se počet základních cyklů.

Dobry den ,mam dotaz,zda je vhodné toto potrubi pro rozvod pitne vody:ISO 15874 A-FV plast : 32x4,4(PN-16) A PP-R class 1/8 bar.Na trubce neni ani modry ani cerveny pruh.Predem dekuji za info.

To vám neřeknu. To by měl vědět výrobce anebo dodavatel těchto potrubí. Myslím, že by na to měl mít nějaký hygienický certifikát.

Dobrý den,
hledáme předpis, který by jasně určoval minimální spád potrubí teplovodního rozvodu z ocelového potrubí otopné soustavy. Jedná se o dvoutrubkový topný systém s nuceným oběhem s max. teplotním spádem 80/60 s max. přetlakem 6 bar. V ČSN 060310 je jen taková zmíňka o této části. Jde o to, že máme případ, kdy vlastně ocelové ležaté potrubí bude momntováno s nulovým spádem. A všichni tak nějak víme, že by ten spád měl být minimálně 0,3%, ale nevíme kde je to jednoznačně definováno a jestli vůbec.

Též takový předpis také neznám. Správná praxe je, že pro vypouštění anebo odvzdušnění potrubí stačí sklon 3 až 5 promile.

Dobrý den.
Jaká je nutná dokumentace nutná předání svařovaného kovového potrubí (potrubní rozvody) v souladu s ČSN EN 13480?


Děkuji

Nejprve si určíte kategorii potrubí to je popsáno v NV č. 219/2016 Sb., které si můžete stáhnout i na našich stránkách v kapitole 11. Technické informace, podkapitola internetové adresy. Potom si vezmete normu ČSN 130020 - dříve měla i označení ČSN 13 480-7 Kovová průmyslová potrubí, část 7 Návod k používání postupů posuzování schody, v této normě na konci je tabulka se seznamem potřebné dokumentace pro jednotlivé kategorie potrubí.

Dobrý deň pán Ing. chcel by som Vás poprosiť o informáciu ak je to možné.
Dodávateľ pripojeného zariadenia ( teplovzdušná clona vybavená axiálnymi ventilátormi a lamelovým výmenníkom tepla) na ktoré je napojené potrubie vykurovania sa odkazuje na normu EN 13480 a EN 12828+A1 s tým že tvrdí že podmienkou pripojenia spotrebiča v zmysle uvedených EN je nulové pôsobenie síl v mieste pripojenia potrubia na hrdlá pripojeného spotrebiča.

Zatížení hrdla zařízení i aparátu od potrubí může být nulové jen z teoretického hlediska, tj musí být splněny podmínky, které jsou v praxi nerealizovatelné (např. potrubí by nesmělo být namáhané tepelnou roztažností a jeho podpěry by museli být spojité po celé délce, tj. muselo by být potrubí například po celé délce na něco položeno atp.), tj. jak jsem už psal podmínky v praxi nerealizovatelné.
A jak zatížení hrdel od potrubí minimalizovat?
Jestliže máte relativně malý tlak, doporučuji použití vlnovcového kompenzátoru, kde je hrdo zatíženo jednak od tuhostí kompenzátoru, což jsou čísla relativně malé, ale osová síla je závislá na tlaku vynásobeném efektivním průřezem kompenzátoru, což může být problém.
Jestliže máte vyšší či vysoký tlak potom vám zbývá uspořádat podpěry potrubí tak, aby zachytávali co nejvíce sil a momentů, nikdy však zatížení nebude nulové. Může též pomoct použití pružného a potom konstantního závěsu či podpěry potrubí. Někdy to jsou i dlouhé výpočty tyto síly minimalizovat, protože musíte brát v úvahu zatížení hrdel pro studený i teplý stav, cože také často problém.
Uvedené normy nepředepisují a ani nemohou předepisovat nulové zatížení hrdel od potrubí, protože toho nelze dosáhnout.

Prosim Vás o radu. Navrhujem rozne technologické šachty (servisné šachty, stáčacie šachty pohonných hmot) s kovovým potrubím a armaturami. Existuje nejaká norma, ktorá poukazuje na minimálne vzdialenosti potrubia od stien šachiet, či minimálne vzdialenosti dvoch potrubí vedľa seba či dalšie priesotorvé požadavky v oblasti potrubí?.

Není žádná společná norma ani předpis, který by tyto vzdálenosti určoval. Tyto vzdálenosti jsou rozesety porůzných normách, rozdělených podle média, které jednotlivá potrubí obsahují. Například pro plyn v ČR toto řeší normy TGL ……., pro vodovod v ČR jsou to normy TNV...….. atd.atd. Jak vidíte na Slovensku může být situace jiná. U průmyslových potrubí se ve všeobecnosti bere 20cm mezi vnějšími průměry potrubí včetně případné izolace, v normě jsem to však nikde nenašel. Ještě bych upozornil, že parovody a teplovody se v provozu pohybují v závislosti na svoji tepelné roztažnosti a předepsané vzdálenosti musí být dodrženy pro teplý i studený stav.
Možná by se k uvedenému chtěli vyjádřit i ostatní čtenáři. Prosím o to.

Dozvěděl jsem se v novinkách, že budete pořádat kurz výpočtů potrubí, velmi mě to zaujalo prosím o bližší informaci o obsahu tohoto kurzu

Děkuji za dotaz. Jde o kurz POTRUBÍ IV. Dynamické výpočty potrubí a výpočty nekovových potrubí. Program můžete najít na našich stránkách: www.ipotrubi.cz/clanky/12.-nabidka-sluzeb/kurzy-a-seminare-pevnostnich-vypoctu-potrubi.html přihlásit se můžete na adrese: www.technicka-zarizeni.cz/odborne-akce/potrubi/pipe-19-form/. Budu se těšit také na vaši účast.

Jde o osmipodlažní kancelářský objekt s obchodními jednotkami v přízemí a třemi suterény, postavený v roce 1929. Tato budova prošla v roce 1998 kompletní rekonstrukcí, byla vybavena také vodním chlazením pomocí parapetních fancoilů, tedy dvoutrubkovým systémem, v létě chladí, v zimě topí. Do 3.PP byly umístěny pístové kompresory Carrier (dva stroje o dvou kompresorech každý) celkový výkon 430 kW. Kondenzátory chladiva byly umístěny na střechu a měděné potrubí k nim vede ze strojovny dvěma stoupačkami, vedoucími v každém podlaží místností, která se využívá jako kancelář. Zde dochází na vrcholu léta, kdy pracují oba stroje na plný výkon, k hluku a vibracím.V minulosti už proběhly různé pokusy tento hluk eliminovat - tlumiče + kompenzátory ve strojovně, akustické předstěny v kancelářích. Prosím o radu

Potrubí rezonuje. Kompresory se otáčejí v určitých otáčkách, které se dají brát jako budící frekvence a to zvláště když pístové kompresory mívají velkou nevyváženou hmotnost, z které se dá určit budící síla. Potrubí mívají celou řadu vlastní frekvencí (jejich velikost záleží právě na vzdálenosti a typu uchycení) . Jestliže se budící frekvence strefí do jedné z vlastních frekvencí potrubí, nastává rezonance, a to je právě váš popisovaný rachot.
Pístové kompresory mají fázi sání a fázi komprese, takže při fázi komprese způsobují tlakový ráz v potrubí, takže se rychlost proudění a tlak časem mění, v případě, že takový tlakový ráz narazí do kolena nebo jiné tvarovky, způsobí to, že se potrubí zatřese, jako byste do něj uhodil kladivem.
V těchto případech vlnovcové kompenzátory nemusí pomoci, protože  budící místo může vznikat sekundární přenosem pomocí popsaného tlakového rázu média. 

Jaké jsou zásady k provedení tzv. statického profuku plynového potrubí ke kotelně.

Neznám přesně technologický postup statického profuku plynového potrubí ke kotelně, ale problém se bude lišit, jestliže je na konci potrubí osazeno nějakou uzavírací armaturou a jestli je pří profuku používána.
1. Jestliže je potrubí při profuku uzavíráno, mělo by odolávat tlaku a teplotě použité páry, včetně poklesu pevnosti daného materiálu potrubí v závislosti na teplotě použité páry.
2. Jestliže potrubí není při profuku uzavíráno, je situace lepší, nebo´t při proudění jakékoli tekutiny se vnitřní tlak páry plně nerozvine, rozvine se jen do velikosti tlakových ztát v potrubí.
Dále jsou od proudění namáhány ohyby potrubí, tj. od změny směru hybnosti tekutiny při proudění , takže tato hybnost by neměla být větší, než při proudění plynu. Toto namáhání je však celkově menší, než při namáhání v bodě 1.
I zde by měl být započítám pokles pevnosti materiálu potrubí způsobený teplotou použité páry.

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, zda je někde předepsáno třeba, kde všude a kolikrát v přírubové spoji potrubí má být použita plochá a vejířovitá podložka?
Čily zda na každém šroubu přírubového spoje má být pod hlavou i maticí plochá podložka? Nebo má být třeba jen pod maticí?
Ma být na každém šroubu použitá vějířová podložka? Má být jen pod maticí anebo má být pod hlavou i matici? Má se použit v kombinaci s plochou podložkou?
Nikde se mi zatím nepovedlo najít, jaká ma být skladba šroubového spoje v přírubovém spoji.
Liší se tato skladba ve spoji podle dopravovaného media v potrubí?

U přírubových spojů se používají ploché podložky. Bližší je možné najít v
ČSN EN 1515-1 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 1 – Výběr šroubů a matic
ČSN EN 1515-2 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 2 – Klasifikace materiálů šroubů pro příruby z oceli s označením PN
ČSN EN 1515-3 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 3 – Klasifikace materiálů šroubů pro příruby z oceli s označením Class
Vějířové podložky jsou předepsány pouze z důvodů elektrického pospojení přírub a uzemnění, ale i tam by pro tyto účely měl být použit zvláštní šroub.

Dobrý den, máme vodu vedenou v silnostěnné plastové trubce 20mm, bohužel došlo k úniku vody ve sváru, kde je napojeno koleno v rohu zdi. Lze nějak svár opravit nebo musím vystřihnout koleno a navařit nové?

Děkuji.