iPotrubí.cz

Není žádná společná norma ani předpis, který by tyto vzdálenosti určoval. Tyto vzdálenosti jsou rozesety porůzných normách, rozdělených podle média, které jednotlivá potrubí obsahují. Například pro plyn v ČR toto řeší normy TGL ……., pro vodovod v ČR jsou to normy TNV...….. atd.atd. Jak vidíte na Slovensku může být situace jiná. U průmyslových potrubí se ve všeobecnosti bere 20cm mezi vnějšími průměry potrubí včetně případné izolace, v normě jsem to však nikde nenašel. Ještě bych upozornil, že parovody a teplovody se v provozu pohybují v závislosti na svoji tepelné roztažnosti a předepsané vzdálenosti musí být dodrženy pro teplý i studený stav.
Možná by se k uvedenému chtěli vyjádřit i ostatní čtenáři. Prosím o to.

Dozvěděl jsem se v novinkách, že budete pořádat kurz výpočtů potrubí, velmi mě to zaujalo prosím o bližší informaci o obsahu tohoto kurzu

Děkuji za dotaz. Jde o kurz POTRUBÍ IV. Dynamické výpočty potrubí a výpočty nekovových potrubí. Program můžete najít na našich stránkách: www.ipotrubi.cz/clanky/12.-nabidka-sluzeb/kurzy-a-seminare-pevnostnich-vypoctu-potrubi.html přihlásit se můžete na adrese: www.technicka-zarizeni.cz/odborne-akce/potrubi/pipe-19-form/. Budu se těšit také na vaši účast.

Jde o osmipodlažní kancelářský objekt s obchodními jednotkami v přízemí a třemi suterény, postavený v roce 1929. Tato budova prošla v roce 1998 kompletní rekonstrukcí, byla vybavena také vodním chlazením pomocí parapetních fancoilů, tedy dvoutrubkovým systémem, v létě chladí, v zimě topí. Do 3.PP byly umístěny pístové kompresory Carrier (dva stroje o dvou kompresorech každý) celkový výkon 430 kW. Kondenzátory chladiva byly umístěny na střechu a měděné potrubí k nim vede ze strojovny dvěma stoupačkami, vedoucími v každém podlaží místností, která se využívá jako kancelář. Zde dochází na vrcholu léta, kdy pracují oba stroje na plný výkon, k hluku a vibracím.V minulosti už proběhly různé pokusy tento hluk eliminovat - tlumiče + kompenzátory ve strojovně, akustické předstěny v kancelářích. Prosím o radu

Potrubí rezonuje. Kompresory se otáčejí v určitých otáčkách, které se dají brát jako budící frekvence a to zvláště když pístové kompresory mívají velkou nevyváženou hmotnost, z které se dá určit budící síla. Potrubí mívají celou řadu vlastní frekvencí (jejich velikost záleží právě na vzdálenosti a typu uchycení) . Jestliže se budící frekvence strefí do jedné z vlastních frekvencí potrubí, nastává rezonance, a to je právě váš popisovaný rachot.
Pístové kompresory mají fázi sání a fázi komprese, takže při fázi komprese způsobují tlakový ráz v potrubí, takže se rychlost proudění a tlak časem mění, v případě, že takový tlakový ráz narazí do kolena nebo jiné tvarovky, způsobí to, že se potrubí zatřese, jako byste do něj uhodil kladivem.
V těchto případech vlnovcové kompenzátory nemusí pomoci, protože  budící místo může vznikat sekundární přenosem pomocí popsaného tlakového rázu média. 

Jaké jsou zásady k provedení tzv. statického profuku plynového potrubí ke kotelně.

Neznám přesně technologický postup statického profuku plynového potrubí ke kotelně, ale problém se bude lišit, jestliže je na konci potrubí osazeno nějakou uzavírací armaturou a jestli je pří profuku používána.
1. Jestliže je potrubí při profuku uzavíráno, mělo by odolávat tlaku a teplotě použité páry, včetně poklesu pevnosti daného materiálu potrubí v závislosti na teplotě použité páry.
2. Jestliže potrubí není při profuku uzavíráno, je situace lepší, nebo´t při proudění jakékoli tekutiny se vnitřní tlak páry plně nerozvine, rozvine se jen do velikosti tlakových ztát v potrubí.
Dále jsou od proudění namáhány ohyby potrubí, tj. od změny směru hybnosti tekutiny při proudění , takže tato hybnost by neměla být větší, než při proudění plynu. Toto namáhání je však celkově menší, než při namáhání v bodě 1.
I zde by měl být započítám pokles pevnosti materiálu potrubí způsobený teplotou použité páry.

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, zda je někde předepsáno třeba, kde všude a kolikrát v přírubové spoji potrubí má být použita plochá a vejířovitá podložka?
Čily zda na každém šroubu přírubového spoje má být pod hlavou i maticí plochá podložka? Nebo má být třeba jen pod maticí?
Ma být na každém šroubu použitá vějířová podložka? Má být jen pod maticí anebo má být pod hlavou i matici? Má se použit v kombinaci s plochou podložkou?
Nikde se mi zatím nepovedlo najít, jaká ma být skladba šroubového spoje v přírubovém spoji.
Liší se tato skladba ve spoji podle dopravovaného media v potrubí?

U přírubových spojů se používají ploché podložky. Bližší je možné najít v
ČSN EN 1515-1 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 1 – Výběr šroubů a matic
ČSN EN 1515-2 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 2 – Klasifikace materiálů šroubů pro příruby z oceli s označením PN
ČSN EN 1515-3 Příruby a přírubové spoje. Šrouby a matice Část 3 – Klasifikace materiálů šroubů pro příruby z oceli s označením Class
Vějířové podložky jsou předepsány pouze z důvodů elektrického pospojení přírub a uzemnění, ale i tam by pro tyto účely měl být použit zvláštní šroub.

Dobrý den, máme vodu vedenou v silnostěnné plastové trubce 20mm, bohužel došlo k úniku vody ve sváru, kde je napojeno koleno v rohu zdi. Lze nějak svár opravit nebo musím vystřihnout koleno a navařit nové?

Děkuji.

Je zde velmi málo informací o potrubí. Není uveden ani tlak, ani průměr, ani teplota, ani velikost otvoru, ani druh svaru (tj. natupo, polyfúzní či elektrospojkou). Proto nelze jednoznačně odpovědět.
Ale ve všeobecnosti: pokud to je svar natupo a relativně malý otvor za normálních provozních podmínek, pak ano.

Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o radu. Provádíme realizaci zakázky, kde zadavatel nedodal technickou zprávu se specifikací trubek.
Máme pouze výkresovou dokumentaci, kde je uvedena pouze DN trubek, nikoliv síla stěn a materiál. Jedná se o rozvod stlačeného vzduchu,
provozní tlak 8bar, zkušební tlak 12bar. Zvolili jsme nerezové trubky o délkách tras:
DN 100 – 86m
DN 150 – 162m
DN 200 – 82m

námi navrhované:
DN 100 – 104x2mm
DN 150 – 154x2mm
DN 200 – 204 x2mm

Kotvení bude po 6m.
Je toto řešení vyhovující nebo bychom měli zvolit trubky se silnější stěnou?

K uvedenému uvádím:
1. Případě, že máte jenom výkresovou dokumentaci, žádejte o jeho doplnění, chybí tam minimálně: uvedená technická zpráva, seznam potrubních větví včetně určení kategorie, výkaz použitého materiálu - (to je doklad pro nákupčího, aby věděl co má koupit, nemá kvalifikaci na to aby to vyzobával z technické dokumentace), potrubní třída (kde je uveden DN , vnější průměry, tloušťky stěn, materiál, pro jaké je to médium, korozní přirážka, tlak a teplota), A pevnostní výpočet potrubních větví, které jsou zařazeny do 1.,2. a 3. kategorie.
Udělal jsem vám kategorizaci: DN 200 a DN 150 patří zde do 1. kategorie, DN 100 zde patří do 0. kategorie. Pro potrubí 1. kategorie musí výrobce vypracovat EU Prohlášení o shodě a označit ho symbolem CE.
Dále konstatuji, že máte špatně vypočítaný zkušební tlak, který je 1,43 x nejvyšší dovolený tlak (nikoli pracovní). Nejvyšší dovolený tlak je tlak, na který je nastaven pojišťovák, který na zařízení jistě máte.
2. Jak jistě sami vidíte, je na tom ještě hodně práce, kterou již nelze dělat zdarma.

Kurz výpočtů potrubí

Dne 21. – 22. 6. 2019 proběhne v Poděbradech Kurz: POTRUBÍ III, Díl 3. Výpočty potrubí v praxi, jste zváni. Bližší informace najdete v kapitole 1.

Na stránkách Hospodářské komory jsem četl o návrhu nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních a bližších podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti. Přijde mi, že je to přepsaná vyhláška 18/79 Sb. Navíc se tento návrh vůbec netýká tlakových potrubí. Co si o tom myslíte?

I já jsem si vytvořil podobný názor na věc a dále mám i jiné připomínky:
- použití stejného názvosloví jako je v NV 219/2016Sb (tj. PED)
- bylo by dobré pracovat i při revizích s pojmem tlaková sestava ne s pojmem tlaková nádoba a revidovat i ostatní prvky, třeba pojiš´továk
- měli by se akceptovat i zkoušky prováděné podle PEDu alespoň ve stavební zkoušce, první zkoušce a výchozí revizi
- změny v intervalech revizí, nebo´t nové zařízení nepotřebuje revidovat tak často jako zařízení na konci životnosti, kdy se např. korozní přídavek blíží vypotřebování. atd.

Podrobnější rozbor problematiky najdete na našich stránkách:
www.ipotrubi.cz/clanky/10.-provoz--inspekce-a-udrzba-potrubi/1.-technicky-dozor-dle-tradicnich-vyhlasek/prispevek-k-diskusi-k-navrhu-narizeni-vlady-o-vyhrazenych-tlakovych-zarizenich.html

Měl jsem kdysi názvosloví označování potrubí ,ale nemůžu ho najít. Máte bějakou zkrácenou verzi dle VGB105 e.106???

Bohužel, nemám. Ale třeba se přihlásí někdo z návštěvníků těchto stránek.

Dobrý den, chystáme se na určitou rekonstrukci (připojení dalšího tepelného zdroje) do stávajících ocelových rozvodů, je nutné dodržet materiálovou shodu - či-li ocel, nebo lze zapojit nový měděný okruh do stávajícího systému?, Děkuji za odpověď.