iPotrubí.cz

Například: Jestliže je vodorovné potrubí naplněno kapalinou jen z části, dolní část potrubí má jinou teplotu (dejme tomu vyšší) než horní, prázdná. Dolní část potrubí se od teploty více roztahuje a potrubí se prohne do podobného tvaru jako má banán. Též mluvíme o stratifikaci.

více též na těchto stránkách na adrese: http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/9.-tepelna-roztaznost/bananovy-efekt.html

Kdo ví něco o připravovaném novém PEDu? Prosím o jakékoli informace.

Více se dovíte na těchto stránkách v rubrice "1.Novinky a příspěvky", plná adresa http://www.ipotrubi.cz/clanky/1.-novinky-a-prispevky/novy-ped-pressure-equipment-directive.html

Ocelové pásmo má délku 20 m při teplotě 20°C. Vypočítejte při jaké teplotě bude kratší o 1 cm, je-li teplotní součinitel délkové roztažnosti 1,25 . 10na mínus 5 K na mínus 1.

Asi domácí úkol, co? Výpočet je na adrese: http://www.ipotrubi.cz/fotoalbum/domaciukol/bez-nazvu.html

Zatížení hrdel u tlakových nádob je způsobeno působením potrubí. Potrubí působí na hrdla zatížením způsobujícím primární napětí (např.síly od vlastní hmotnosti, od klimatických zatížení) i zatížením způsobujícím sekundární napětí (tepelná roztažnost). Neměly by se při určování zatížení hrdel tlakových nádob tyto dvě skupiny zatížení oddělovat? Nikde jsem se s tím nesetkal a zdá se mi, že je tak výpočet hrdla a jeho okolí příliš konzervativní. Prosím o názor.

Asi by bylo vhodné, kdyby se k tomuto tematu vyjádřil někdo z oboru pevnostní výpočet tlakových nádob.

Hezký den,

pane inženýre, dovoluji se obrátit na Vás s následujícím dotazem. Máme
ve firmě takovýto problém a potřebovali bychom to nějak rozseknout.
Jsme projekční topenářská firma a v loňském roce jsme projektovali
teplovodní vytápění do jedné strojírenské haly ve Strakonicích.
Teplota topné vody max.90°C, potrubí z trubek ocelových bezešvých,
materiál 11353.0 popřípadě 11353.1, teplota ve výrobní hale cca 20°C.
A teď k jádru věci :
jedna strana se domnívá, že na tyto trubky, takto používané, se vztahuje
ČSN EN 10216-1, t.j. trubky z nelegované oceli se zaručenými vlastnostmi
při okolní teplotě
a druhá strana zastává názor, že se na výše uvedené trubky ve výše
popsaném způsobu použití vztahuje ČSN EN 10216-2, t.j. trubky z
nelegovaných a legovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při zvýšených
teplotách.

Osobně se domnívám, že pro daný případ plně postačuje ČSN EN 10216-1 a
že trubky dle ČSN EN 10216-2 se používají např. při konstrukci kotlů.
Bohužel, tyto normy nemáme k dispozici, pro běžnou projekční praxi jsme
vždy vystačili s ČSN EN 13480- část 1 až 7.

Děkuji moc za Váš názor.
Pracovníci ÚNMZ nám tento dotaz nedokátali zodpovědět a odkázali nás
přímo na výrobce trub, kde jsme bohužel zatím rovněž neuspěli.

Materiál 11353.0 ani materiál 11353.1 nepatří do ČSN EN 10216-1 ani do ČSN EN 10216-2. V těchto evropských normách jsou uvedeny pouze materiály s evropským zatříděním. Váš používaný materiál 11353.0 a 11353.1 patří do českých materiálů, které v těchto normách nejsou uvedeny. Jsou zde totiž uvedeny materiály harmonizované podle PED, tj. určeny pro tlaková zařízení a to je od tlaku 0,5 bar g (nezapočítává se hydrostatický tlak).
V případě tlaku pod 0,5 bar g můžete tento materiál 11353.0 a 11353.1 pro vytápění dále používat, ale s uvedenými evropskými normami nemá souvislost.

Jinak - v ČSN EN 10216-1 jsou uvedeny vlastnosti jenotlivých materiálů do 150°C (ale není tam ale 11353.0 a 11353.1), takže při výběru materiálu z této normy také nebudete chybovat.

Děkuji za odpověď. Našel jsem výrobce potrubí z ocelových bezešvých trub - ArcelorMittal Tubular Products Ostrava. Mají zde mimo jiné technické dodací předpisy pro neušlechtilé a ušlechtilé oceli a jakosti oceli. Ve vytápění se běžně na potrubí používají materiály 11353.0 a 11353.1. Tlaky v běžných teplovodních soustavách se pohybují od 1 do 5 bar. Pokud jsem správně pochopil Vaši odpověď, na výše uvedené používané materiály 11353.0 a 11353.1 se vztahují technické dodací předpisy dle ČSN 42 0250 resp. ČSN 42 0251. Zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit, co v EN 10216-1 "Bezešvé ocelové trubky pro tlakové účely - část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi za normální teploty" znamená právě ta "normální" teplota.
Obdobně v EN 10216-2 "Bezešvé ocelové trubky pro tlakové účely - část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi za zvýšených teplot" mi není zřejmé, kde je ta hranice zvýšené teploty a toto platí jak pro teplotu uvnitř trubky tak pro teplotu vně trubky.

Pokud byste mi mohli ještě moje dotazy objasnit, byl bych rád. Nejsem odborníkem na potrubí, pracuji jako projektant vytápění od roku 1987, nicméně bych chtěl mít jasno, zda-li v rámci EU lze s přechodem na evropské normy materiály 11353.0 a 11353.1 pro běžnou topenářskou praxi i nadále používat či nikoliv.

Ano,pochopil jste dobře k materiálům 11353.0 a 1 patří vámi citované TDP. Uvedené materiály můžete v topenářství bez problémů používat, avšak pouze do tlaku 0,5 bar g včetně (avšak - jak jsem psal - hydrostatický tlak se do uvedeného limitu nezapočítává). Pro tlak vyšší platí směrnice EU zvaná PED a s ní harmonizované materiály. Tedy materiály podle ČSN EN 10216-1 a ČSN EN 10216-2, které jste uvedl, ale zase mohou být vyjímky.

Maximální teplotu pro ČSN EN 10216-1 jsem již uvedl. Maximální teplota pro ČSN EN 10216-2 je pro každý z uvedených materiálů jiná a bývá tak 450 až 550°C, ale i vyšší. Každý materiál má jiné vlastnosti včetně maximální teploty, pro kterou jsou v normě uvedeny zaručené materiálové hodnoty.

Dobrý den,existuje plastové potrubí na bázi spojování kg,ht,které by vydrželo odpadní páru cca 110stupňů,děkuji za odpověď.

110°C vydrží pouze tyto plasty, ze kterých se vyrábějí trubky:
- polypropyném, ale při této teplotě nemá téměř žádnou pevnost.
- polyvinyldenfluorid, jde o ušlechtilý a drahý plast.
Spojování kg,ht (hrdlové spoje) - je pro tyto plasty absolutně nevhodné, jsou totiž při této teplotě v kaučukovitém stavu. Spojování je možné provádět svařováním anebo přírubovým spojem.
Takže celková odpověď: Ne, neexistuje.

Byla mi provedena chemická zkouška jakosti materiálu TRUBKY 101,6 x 12,5 . Bylo zjištěno : C=0,137 % , Si=0,206 % , Mn=0,409 % , P=0,015 % , Cu=0,245 % , Ni=0,096 % , Cr=0,032 % , Mo=0,018 % , S=0,0098 % ..... . Prosím o zaslání Vašeho zhodnocení o jakou značku oceli vlastně jde a jaký (mezní)tlak by taková trubka měla vydržet (medium-emulgovaná voda,tepl.max.50°C). Věc : NALÉHAVÉ ! Předem děkuji. B.S.

Zklamu vás: Neznámý materiál se nedá určit jen chemickým rozborem, musíte k tomu mít ještě metalografii (tj určení struktury) a tahovou zkoušku (diagram napětí-poměrné prodloužení).
Ale jen z tahové zkoušky by se dala určit mez pevnosti a mez kluzu a vypočítat tlak, který trubka unese.

Dobrý den, rád bych se zeptal jaký rozměr se u armatur (v mém případě šoupěte) označuje jako vrtání?

Čekal jsem, že odpoví někdo z armaturářů. Proto mě armaturáři opravte, jestliže se mýlím. Tedy: nenašel jsem nikde v normě definici, proto se o ni pokusím neoficiálně sám:
Vrtání je pro půtok tekutiny nejužší otvor, získaný obráběním díry v armatuře. Např. vrtání kulového ventilu je otvor v kouli, kterým protéká tekutina v případě polohy koule otevřeno.

Není ještě zodpovězena otázka:
Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Náhodné může být například počasí a z něj můžeme pro nás brát zatížení sněhem a zatížení větrem. Ale též může takto působit provozní (tj. vdané chvíli skutečný) tlak a provozní(tj. vdané chvíli skutečná) teplota média.